"Řízení letu" (letadlový režim) v Google Earth

(05/12/2007 14:18)

Jen taková drobnost pro ty, kdo si rádi uletí na krásách téhle virtuální planety. Ctrl-G se v Google Earth přepnete do něčeho, co se v českém překladu nazývá "řízení letu", ale čemu říkám letadlový režim. Jde o alternativní způsob navigace, kdy se po mapě nepohybujete přetahováním, ale létáním. A ačkoliv to zprvu nepůsobí moc intuitivně, není to zase tak složité. Zpátky do normálního režimu se dostanete pomocí Ctrl-T.

Každý si v tomto režimu všimne, že když bude hýbat myší a držet přitom levé tlačítko, bude se kamera naklánět a otáčet, jako v letadle.

Ale až při podržení pravého tlačítka myši a pozvolném pohybu myší dopředu se "letadlo" rozletí vpřed, a to, jak moc se myš dostane vpřed či vzad od své počáteční pozice, určuje změnu v rychlosti vašeho pohybu.

Ve zkratce, levým tlačítkem se otáčíte, pravým ovládáte směr (vpřed/vzad) a rychlost pohybu.

komentáře...
 

Kabaret Caligula - Jan Hus: Vzkříšení

(04/08/2007 0:14)

Přesto, že divadlo je v době Youtube docela podivínský koníček, Jan Hus: Vzkříšení je divadelní hra, kterou musím vřele doporučit právě lidem, kteří se do divadla běžně příliš neženou. Po Husově obnovené premiéře nezůstal v sále nikdo, kdo by nebyl nadšený. Rozhodně jde o nejlepší kousek Kabaretu Caligula. V Divadelních novinách vyšla na hru tahle kladná recenze.


Jako předkrm mohu nabídnout dva skeče (přednáška Švajcikova partaj a Jidášku, kamaráde) Kabaretu Caligula z jejich vánoční besídky v Cross clubu. Ač ani jedno dílko vyzrálé vychytanosti Husa nedosahuje (i když to říkám jen proto, aby se jimi ti z vás, kteří mají slabší povahu, nenechali odradit), je to spíš proto, že Hus je mistrovský kousek, zatímco scénky "jen" dobře pobaví. Stejně tak na stránkách spolku se vedle dalších informací včetně například Husova scénáře dá také potkat slušné množství úsměvných hlášek.


Jestli vás baví fantasy, scifi, parodie, případně jste obecně trochu geek či nerd, tak na Husa zajděte, budete se luxusně bavit. Je to představení toho druhu, že i kdybyste na něj měli cestovat až kdoví odkud, tak to stojí za to.


komentáře...
 

Prázdninové čtení (anglicky)

(09/28/2006 22:33)

Další post v angličtině - bilinguální blog je občas celkem otrava :)
Tentokrát jde o pár odkazů na zajímavé knihy, které ale spousta z vás beztak znáte...I've been reading quite a lot throughout the summer, and thought I could recommend books that might be worth your time. I've been discovering America however, as they are mostly classic ones. Nevertheless, if you haven't read these, I suggest you do some catching-up too. And, by the way, if you're not into science fiction, these might be just the right books, as it is good science fiction.

I've got hold of a few Ursula Le Guin books. I remember trying to read one when I was about twelve, and it didn't seem to be my cup of tea then. Not this time however - she's got me so good that I'm preparing to read everything she's written. I read The Lathe of Heaven first, and I was astonished. It's about dreams and how little we know about these everyday miracles.

The Word for World is Forest is a bit more moralistic, or how to put it, but it reflects Le Guin's understanding of human nature woven in a classical topic, the clash of technology and nature.

The last book worth recommending so far is called The Dispossessed. Again, it's a book with interesting and quite utopian ideas, as a large part of it takes place in an anarchistic society, which is being contrasted with a depiction of capitalistic system.

The second author is John Wyndham I loved his Day of the Triffids when I read it years ago, but I never got to read anything else from him - until now. Chocky has been a surprise, I definitely didn't expect the kind of plot it puts in front of you - family and relationship issues, parents raising their kids... but throw one unusual thing into the mix, in this case a kid's imaginary friend, and you have an interesting story with a message.

Last author I've been catching up with is Neal Stephenson. I've read The Baroque Cycle Series a while ago, and now I got to his older works, The Diamond Age and Snow Crash. While Snow Crash seemed like it is trying too hard to be a cyberpunk novel, it turned out as very interesting, since the cyberpunk world (which I got used to in no time anyway) serves as a background for topics like memes, human mind and Sumerian civilization, which I wouldn't expect. The Diamond Age takes place in a more advanced world where nanotechnology is the common way of producing everything, and where there are no nation-states - people can belong to different organisations with different possibilities, goals and power structures. The world is depicted in utterly convincing and believable manner, and for me, the actual storyline was less of a priority - and while I had that with other Stephenson's books, I don't think it matters at all. They are simply incredible.

And then I've read Clive Barker's Imajica once again. Its often described as a monumental epic, and it really is monumental. While Barker is renowned for horrors and weird stories, Imajica is more of a fantasy/alternative reality thing (there, I've said it...). It's got nothing to do with sci-fi, but it still is connected to the previous books with a red line - it is again a book which points out how little we actually know about ourselves and our own perception of the world, and what other possibilities there might be - now, or in the future - without us actualyl noticing anything, our perception caged by seemingly relevant pieces of information, fed to us first from the outside and later hungrily sought after by ourselves, when we've shaped our perception accordingly.

komentáře...
 

Prey

(07/10/2006 22:49)

je jméno počítačové hry, kterou jsem si před pár dny dával. Je to projekt s pohnutou historií, byla to před dávnými lety reakce na první díl Unrealu, nicméně pak byl projekt zrušen. Teď se o něm relativně nedávno znovu objevily zprávy, a než by se jeden nadál, má to doma. No...Ačkoliv to je v podstatě úplně klasická 3D střílečka s mimozemšťany, hrdinou, který zachraňuje svět, a naprosto lineárním postupem skrz celou hru, podařilo se autorům celou záležitost zaonačit tak, že to je zábavné a místy dokonce originální. Demo je k dispozici na oficiálních stránkách. Hrdina, poněkud sebelítostný chlapík, který by nejraději sbalil svou milou a vypadl z rezervace, kde žijí, se na sebe v baru dívá do zrcadla. Přebíráte kontrolu, přetrpíte si nějaké to vykecávání se svým dědou, který se vám, drsnému skeptikovi, snaží namluvit, že nemáte kašlat na tradice a že se vám to ještě dneska bude hodit, a se svou milou, která pracuje za barem a přes vaše přesvěčování nehodlá rezervaci opouštět. No a pak vás všechny unesou mimozemšťani.

Následuje sekvence, která sice připomíná velice podobný level z nedávného Quake IV, ale je podstatně lépe provedená. Zatímco spolu se svými blízkými projíždíte útrobami (místy doslova) vesmírné lodi, připoutaní na kovových konstrukcích, podivný člověk u vaší dráhy nastraží výbušninu, ta vám umožní se osvobodit a hra začíná doopravdy.

Pozor, následují spoilery. Autoři si hodně hrají s gravitací, která se dá jednak v některých místech přepínat, a jednak se mění při chůzi po svítících pásech - takže co chvíli běháte po zdi nebo po stropě a střílíte na nepřátele, kteří se kousek od vás prochází hlavou dolů. Další zajímavá věc je použití portálů, kterými se jednak do místnosti často teleportují další protivníci (naštěstí ne donekonečna), a kterými i vy často procházíte (abyste třeba vzápětí zjistili, že za portálem je gravitace na bok :)

No a vedle alienských zbraní se časem ukáže, že váš děda mluvil pravdu o platnosti starých indiánských tradic, protože chvíli poté, co před vašima očima zemře, chystáte se umřít i vy, pádem do propasti, nicméně místo dopadu na dno proletíte světelným tunelem a objevíte se v zemi svých předků, kde na vás starý indián čeká a vysvětlí vám jak vystoupit z těla a co se v takovém stavu dá dělat. Zbytek hry samozřejmě tyto schopnosti budete co chvíli používat.

Příběh je trochu béčko, ale zároveň celkem pěkné béčko, použití "duchovních" věcí ve spojení s tématem únos mimozemš?any a zbraně je celkém zajímavé a zábavné.

No a celkově to je hra, která stojí za pozornost, minimálně pokud vás 3d akce baví. Spousta krve, spousta násilí, dokonce umírající a mrtvé děti (což samozřejmě na fórech vzbudilo hodně zájmu a hodně odporu, nicméně imho to do hry a do atmosféry sedí), ale zároveň pohlcující atmosféra, a ve chvíli, kdy se vám mimozemš?ani snaží sežrat milou, se to prostě bez násilí neobejde :)))

komentáře...
 

Novinky Cirque du Soleil

(07/09/2006 21:38)

Poslední (a imho nejlepší) show Cirque du Soleil, Cirkusu Slunce se sídlem v kanadském Montrealu, bylo Varekai. Pokud jste neviděli, rychle to napravte, ale Varekai si nechte až jako poslední po ostatních představeních, ušetříte si tím možná decentní zklamání.


Během přípravy Varekai natáčeli seriál, tak trochu "reality show", kde dokumentaristicky sledovali osudy některých protagonistů a zachytili i postupný vznik celého představení. Nabízí to hodně zajímavý úhel pohledu na celé dílo, normálně se to na podívání jeví jako dechberoucí podívaná, skoro až zázrak, že se něco tak nádherného a působivého dá uskutečnit, a ti lidi tam jsou nějak až nadpřirozeně nadaní... V tom seriálu je vidět, co za tím stojí, jak namáhavá a vyčerpávající věc to byla, a jakým vyvrcholením, po těžce nezdařené generálce a flikování neujasněných míst v celém díle na poslední chvíli, je pak zdařilá premiéra. Skoro z toho jdou slzy do očí, diváci se mohli uděkovat. No, to jen tak mimochodem, ten seriál se jmenuje Fire Within a dá se, stejně jako záznamy některých představení, bez problémů najít.


No ale teď mají novou show... ukázku z nějaké ranější fáze jednoho výstupu si můžete dát na http://youtube.com/watch?v=zN2tHm3UH0M, a teď to vypadá že mají ještě i dva koncerty... info o jednom je na http://www.cirquedusoleil.com/CirqueDuSoleil/en/showstickets/love/intro/intro.htm a videa z druhého na http://www.cirquedusoleil.com/CirqueDuSoleil/en/showstickets/delirium/intro/intro_default.htm


Dobrá partička. Guy Laliberté je majitel a hlavní šéf, v těch dokumentech je hodně zajímavý. Poprvé se na vznikající představení přijde podívat cca. po třech měsících vyčerpávající každodenní práce všech zúčastněných, a pak jen zpětně vzkáže, které vystupující rovnou vyhodí a kteří musí svou show jen úplně přepracovat...


UPDATE: Pěkných pár dalších videí najdete na stránce http://onemansblog.com/2007/10/14/13-amazing-cirque-du-soleil-performances/

komentáře...
 

Vyhledávání

Sdílené